Bankéř, který by bez hudby nepřežil

Míra Kočík je bankéř ze Šumperka, pro kterého je hudba životním stylem. „Kdybych neměl hudbu, tak jsem mrtvej,“ říká. Také proto založil před deseti lety facebookovou skupinu Muzikanti Olomoucko, která má dnes necelou tisícovku členů.

Proč Muzikanti Olomoucko na Facebooku?

První impuls byl, že tady nic podobného nebylo. Vytvořil jsem tedy prostor pro kapely, které mohou prezentovat, odkud jsou a co hrají, hledat nové spoluhráče, případně prodávat staré nástroje.

Jak jsi se dostal k hudbě ty?

Můj tatínek byl muzikant, takže to mám vlastně jak v genech, tak i ve výchově. Pikantní na tom bylo, že krátce poté, co jsem se narodil, se naši rozvedli, maminka si našla nového přítele, a tatínek se musel vydávat za strejdu, aby se se mnou mohl stýkat a učit mě hrát na kytaru.

V jakém hudebním žánru se cítíš nejlépe?

Nejdůležitější je moje metalcorová kapela Soul of Scarlett, se kterou jsme prorazili i mezinárodně. Díky tomu, že texty jsou v angličtině, kupují si nás posluchači na Filipínách, v USA, východní Evropě i Asii. Ale tady v Česku hrajeme na zábavách a akcích s Lucie Tribute Band Šumperk.

Uživí vás to?

Samo o sobě by nás to určitě neuživilo – uděláme mezi dvaceti až třiceti koncerty ročně, to by bylo na slušný plat pro jednoho člověka, jenomže v kapele je nás více.

Jak vaše skupina Muzikanti Olomoucko funguje, musíš ji hodně moderovat?

Jsem jediným moderátorem, a musím říct, že skupina si už dlouho žije svým vlastním zdravým životem. Jediné síto, které jsem udělal, jsou tři vstupní otázky. Odpovědi si pozorně prostuduju, případně rozkliknu profil uchazeče o vstup a během patnácti sekund podle fotek či příspěvků vím, jestli se jedná o skutečného muzikanta. Pravda je, že jsem už musel zamítnout žádosti řady fanynek, případně někoho důrazně upozornit ať nám nespamuje zeď.

Muzikanti Olomoucko jsou tedy primárně o sebeprezentaci kapel a muzikantů?

Ano. My jsme ti a ti odtamtud, nabízíme možnost spolupráce, sháníte další kapelu na váš koncert, podívejte se na video, co hrajeme. Hudební bazar zabírá jen tak do 10 % příspěvků. Určitě se u nás dobře hledají spoluhráči do kapely. Já sám jsem si takto hledal bubeníka – fakt je, že jsem měl výhodu, protože jsem s ním mohl na základě vstupních otázek mluvit jako první.

Jsou u vás muzikanti všech žánrů?

Určitě, nejen metal, ale i punk, rock, folk, country, jazz, bluegrass, covery – ty drtí celou hudební scénu bez výjimky. Je u nás hodně sólových muzikantů či zpěváků. Někdo třeba napíše, že je vystudovaný klavírista. Nabízíme prostě tuto formu sebeinzerce, protože je to pro všechny zúčastněné výhodné.

Jak bys odhadl podíl profesionálů a amatérů?

Začátečníci tvoří minimálně 20 – 30 %, ale hranice mezi amatéry a profesionály je hodně otevřená, viz i příklad našich kapel Soul of Scarlett a Lucie Tribute Band Šumperk.

Jak se dnes žije Muzikantům na Olomoucku?

Samozřejmě, máme tady zajímavé kluby, v Šumperku třeba H-Club, jediný, který přežil, ale někdy mi připadá, že se svět zbláznil. Pozve vás majitel z nějakého rádobyhudebního klubu, a že mu prý máte dát jen patnáct stovek za energie a můžete si zahrát.

Na čem pracuješ nyní?

Na šumpersko-moravském projektu Saint Mortal, což je zase něco úplně jiného, žánrově to lze označit jako gotický symfonický metal. Elektrika, housle, akustika, klavír. Hudbu a texty píše Pavel Stryk, já mám na starosti ještě s jednou slečnou vokály.

Fotografie: archiv Míry Kočíka