Neumí zpívat, šeptá a sípe, a ještě k tomu všemu vystupuje jen jednou ročně!

Na konci března se v Ostravské Staré Aréně představil se svou celoživotní tvorbou písničkář Marek Prorok. Na první pohled talentovaný muzikant s darem slova si pro své publikum připravil několik bloků, které rozdělil podle období, kdy písně vznikaly.

Diváci tak měli unikátní možnost poslechnout si nejen současnou Markovu tvorbu, která se vyznačuje vtipem, sarkasmem a slovními hříčkami, ale také písně dvanáctiletého kluka. Osobně se musím přiznat, že mne tyhle Markovy ranné počiny příjemně překvapily. Uvažuju, kdo byl, kromě Mozarta a Proroka, coby teenager schopen podobně vyzrálé tvory!? Například já v té době psala písničky o kovbojích a konících na rozkvetlé louce.

Písně za doprovodu španělské kytary dávaly jasně najevo, že jejich autor v minulosti absolvoval hodiny v LŠU pod vedením zkušeného pedagoga (Martina Ládra). Hra byla technicky obtížnější, sofistikovaná, žádná táboráková “kila”! A stejně kvalitní a rytmicky přesný byl i Markův doprovod – Tomáš Přeček na cajón. Bylo slyšet, že se pánové dobře znají a jsou na sebe tak nějak přátelsky a hudebně napojeni. Milým leitmotivem večera bylo i spontánní propojení hudebníka s publikem. Například Pája Macečková se osvědčila jako skvělý držák pro kazu!

Marek je muž mnoha tváří. Během svého karierního života si vyzkoušel více profesí a zaměstnání, ale co já osobně považuji za stěžejní, je jeho novinářská a lektorská praxe. Ostrovtip a slovohrátky jsou v písních patrné téměř na každém kroku. Marek je také zdatný řečník a moderátor. Málokdy na koncertech zažívám pocit, že se mi líbí stejnou měrou písně, i to, co hudebník říká v pauzách mezi nimi.

Pokud bych se měla kriticky zamyslet a možná i Markovi do budoucna něco doporučit, pak by to asi bylo tohle: “Buď svůj a nepřestávej vnímat svět s hravostí tak, jak to děláš!” Není důležitý dokonalý zpěv. Co si budeme povídat – Marek místy spíš šeptá a sípe, ale možná i díky tomu zvláštnímu zpěvu, na němž se tentokrát možná podepsala i jarní alergie, jsou jeho písně charakteristické a autentické. A jak se zpívá v písni Mistr Klišé: to je vážně nejvíc!

Marek nás sice straší informací, že koncert ve Staré Aréně byl pro letošní rok jeho prvním a posledním, ale troufám si tvrdit, že nakonec svodům veřejného vystupování a bavení lidí opět brzy podlehne. Pokud už teď cítíte neochvějnou touhu vyslechnout si některou z jeho písní, můžete tak učinit na platformě YouTube. Číhá tam na vás nejen Mistr Klišé, ale také obávaný počítačový Hacker! A jestli vám bude někdy smutno, tak se z hluboka nadechněte…

…a zazpívejte si s Markem Jazz. Ale po tmě! Tak totiž ušetříte nejvíc kilowatt!

Autor fotografií: Miroslav Müller