Když korektor musí stáhnout ocas

Jsou chvíle, kdy je třeba opravit i korektora, zejména pokud je to debil. To se pozná tak, že vůbec nerozumí, o čem text je, a neumí si přiznat chybu.

Já si naštěstí chybu přiznat umím, přestože pak trpím jako zvíře, a kdybych měl komu, tak hned podávám výpověď.

Jako student gymnázia jsem chodil na brigádu do Ostravského Večerníku. To bylo v době tzv. nereálného socialismu, kdy se v tisku nesmělo objevit žádné slovo s náboženským významem. Žádný kostel, církev, víra, anděl…

Traduje se, že jeden redaktor v reportáži z Asie napsal: V Indii je kráva posvátné zvíře. Po zásahu korektora/cenzora vyšlo:

V Indii je kráva zvíře.

Samý debil nebo blbeček. Ale čas od času se něco podobného stane i mně. Nedojde mi, co tím chtěl autor říci, přehlédnu, že úmyslně použil nespisovný výraz, který však měl v textu funkční význam. A pak je třeba se omluvit a stáhnout ocas.

O prázdninách jsem se ve Frýdku-Místku zaposlouchal do písničky skupiny 432 Hz. Krásná hudba, silný začátek, podmanivý zpěv autora Tomáše Přečka, omamné housle Terky Holexové:

Kéž domovem budeš
I nadále těm, kteří
Bez zbraní bránit tě budou

Úctou a ohledem
Soukolím společně
Za jeden provaz potáhnou

Potom se píseň přelije do pětičtvrťové mezihry, která tam ale zapadá tak přirozeně, že běžný posluchač si změny rytmu nevšimne, možná kromě příjemného mrazení v zádech.

A pak se zničehonic objeví verš, u kterého nastražím uši:

Ti mává
Za lesami tvá rodná zem
Pod Beskydy ti mává...

V předchozím verši bylo „za horami“, což je dobře, ale „za lesami“? Správně je přece: ZA LESY! S touto drobnou úpravou bude písnička dokonalá, říkám si uspokojeně.

Teprve druhý den mi do hlavy skočí divoká píseň Ej, gurale:

Za lasami, za gorami, za dolinami…

A Tomáš Přeček zpívá ve Frýdku-Místku o Beskydech… Já blbec.

Ale proč „za lesami“ a ne „za lasami“? Googluju. Ano, je to ze slovenštiny, a takto se tam mluví. Pak už mi zbývá jen jediná drobná výtka. Zbytek textu je ve spisovné češtině a jediný nespisovný výraz proto může působit jako pěst na oko. Ale ono je to nakonec dobře. Nejsem debil. Uznávám, že jsem se spletl a podávám výpověď 🙂

(Nepřijato! Pozn. šéfredaktora.)