KytarovkaOstrava prožívá intenzivní týden mezi Cihelnou a Bohumínem

KytarovkaOstrava uspořádala první letošní velké setkání v Cihelně U Chýlků. Žízeň muzikantů zahrát si několik hodin ze společného zpěvníku byla větší než žízeň po pivu, na které bylo nutno vystát hodně dlouhou frontu. My jsme říkali, že nás bude sto, dušovali se organizátoři. To se ale přepočítali! Nezávislý redaktor našeho magazínu v první hodině napočítal celých 103 účastníků, a to se ještě další trousili, jak jim zrovna přijela tramvaj!

KytarovkaOstrava už je dnes v Ostravě a okolí zavedenou značkou. Potvrdit to bude moci hned tuto sobotu 24. února v 19:00 hodin v bohumínské K3, kde by měla být vyvrcholením celého programu.

„Během večera vystoupí celá řada zajímavých muzikantů amatérů, kteří se pohybují okolo KytarovkyOstrava a webu Muzikanti co děláte,“ říká Marek Prorok, jenž bohumínský večer spoluorganizuje. „Každý zahraje dvě tři vlastní nebo převzaté písničky, ale na závěr bude prostor právě pro KytarovkuOstrava, aby ukázala, co umí.“

Představte si sto kytaristů v sále, kteří se budou tvářit jako obyčejní diváci, a na závěr z futrálů vytáhnou své nástroje a společně rozvibrují velký sál.

Ale zpátky do Cihelny U Chýlků, kde se odehrálo hned několik překvapení. Vlastně jediný, kdo nepřekvapil, byl Tomáš Přeček! Když si večer, po těžké práci, sednete ke svému oblíbenému nápoji, taky přece neočekáváte, že vás překvapí! Tomáš opět kouzelně, až magicky spojil hru na kytaru se zpěvem, až se zastavil čas, a svět byl, aspoň na pár hodin, zase v pořádku. Ne jako v Globusu, jako v Cihelně! Mohli jste se přidat, hrát a zpívat z plných plic, nebo si sednout blíže a jen tak poslouchat. Energie v místnosti byla krásná, dobrá, uzdravující – proto se možná na akce KytarovkyOstrava nechodí nikdo opít a vyřvat – protože by ty pozitivní vlny prostě nevydržel.

Překvapením určitě byla tradiční nálepka, už sedmá v řadě, za kterou stojí profesionální designéři studia dESIGNbAR, konkrétně David Sasín. Ale přiznejme si chlapsky, že když se s kytarou ukazujete na veřejnosti, tak prostě máte jistou „úchylku“, ať už právě hrajete „U Chýlků“ nebo ve Wembley. „Každopádně je to naše úchylka, a my se s ní musíme naučit žít,“ podotýká nejmenovaný člen KytarovkyOstrava s úsměvem na rtech a nálepkou na zadní straně kytary.

Dalším překvapením večera bylo prohlášení, že do budoucna budeme mít KytarovkyOstrava mnohem častěji. Na tzv. malé KytarovcePoruba se schází mezi 20 – 40 účastníky jednou za dva tři týdny. Můžou za to Tomášové, Braun a Kauer. Nemusíte se jich bát, nejsou to Němci, jak napovídá příjmení, ale nadšení muzikanti, kteří nedokázali vydržet (jak se říká v jedné anglické anekdotě) tu nudu mezi dvěma… kytarovkami, a začali se scházet v mezidobí. Do budoucna tedy budou i jejich akce viset na Facebooku KytarovkyOstrava, pročež jim nezbývá než doufat, že nedopadnou jako dědeček samotář z Hospody Na mýtince.

O nádhernou fotodokumentaci večera se postaral Viktor Karvanszki, zatímco druhý fotograf Petr Karafiát více hrál než zpíval (ano, tak moc jsou tyto akce nakažlivé) a třetí redakční fotografka Jane Hofman má už třetí absenci za sebou!

Foto, včetně titulního: Viktor Karvanszki